Komentáře: Případ Šumava

Od: Anonym

Anonym — Tue, 23 Nov 2021 11:58:18 +0000

Od: Pavel Rotter

Pavel Rotter — Fri, 11 Sep 2009 02:44:49 +0000

pokračování II
proč bychom tedy v NP měli dělat za peníze (a ne za málo) něco, co příroda udělá za nás a lépe!

Od: Pavel Rotter

Pavel Rotter — Fri, 11 Sep 2009 02:40:23 +0000

pokračování
přestože NP Bavorský les leží na návětrné straně. Zajímavá je i následující studie: [http://sumava.drosera.cz/info/studieadokumenty/s] Velmi si vážím si příkladu z Jizerských Hor zaslaného Danielem, díky. Jizerské Hory byly navíc vystaveny v minulosti dalejko větší imisní zátěži, takže degradace půdy je zde mnohem pokročilejší než na Šumavě. To, že názor, který jsem se zde, byď třebas ne příliš přesně pokusil sdělit nezastávám pouze já, o tom se můžete přesvědčit zde: [http://www.denik.cz/z_domova/nezasahujte-na-suma] Nyní už jsou vlastně další argumenty zbytečné, bohužel se obávám, že v tomto případě, stejně jako v mnoha jiných jsou pravdivé ty argumenty, které někomu nejvíc vynesou. Vůbec nechci obviňovat Vás Lojre, mířím na ty, kteří zkreslené informace vytvářejí. No a ještě odpověď pro Michala Kovára: zcela obecně nepodceňujeme autoregulační mechanismy v lese (byď narušeném), které byly vybalancovány mnoha léty evoluce

Od: Pavel Rotter

Pavel Rotter — Fri, 11 Sep 2009 02:19:34 +0000

reakce autora
V první řadě se omlouvám za zpožděnou reakci. Kalamitní těžbu v NP Šumava je třeba rozdělit na polomovou a kůrovcovou, kůrovcová těžba letos skutečně bude vysoká viz [http://www.npsumava.cz/1330/927/clanek/kurovec–], další informace a souvislosti najdeme na [http://sumava.drosera.cz/?knihovna-informaci] Porovnáním průběhu kůrovcové kalamity v II zónách NP Šumava a bezzásahových území v NP Bavorský les, zjistíme, že se zde situace vyvíjela obdobně, přestože v II zónách se proti kůrovci běžně zasahovalo. Velké holiny odtěženého lesa bez starých souší navíc otevírají cestu pro větrné polomy, jejichž návaznost na předchozí holosečné zásahy proti kůrovci je v NP Šumava dobře patrná, navíc otevřeme-li holiny na hřebenových extréních stanovištích bude s jejich zalesněním velká práce, nehledě na posuny v genotypu takto výrustajících stromků. Z velké části díky dříve provedeným holosečným zásahům v NP Šumava je na české straně mnohem více polomů než v NP Bavorský les

Od: daniel

daniel — Tue, 08 Sep 2009 22:23:42 +0000

tak na jednu otázku Vám odpovím milý LOJRE
Je to vždy stejné.Smrková monokultura je oslabena.Následuje snížená schopnost tvorby pryskyřice-tedy cosi jako snížená imunita-tudíž geometrický nárůst populací brouka-to je jedno jakého,který sežere všechno co je k žrádlu a poté jeho stavy zkolabují.Některé stromy však přežijí-to jsou ty,které zalily brouka pryskyřicí,protože na to byly dostatečně zdravé a jejichž potomstvo pak samo osadí nový les,který-protože vzniká sám-už není monokulturou,kde další žrádlo leží do cca pěti metrů-a navíc se skládá i z potomků těch nejodolnějších stromů,tedy přirozený výběr.Navíc je to rozmanitý biotop,který hostí mnoho různých živočichů,kteří žerou brouky.Ano v jizerkách uschly lesy z naprosto stejných důvodů jako na Šumavě-napřed oslabený les-potom brouk.Ale už v minulé poznámce jsem Vám zodpověděl mnoho jiných Vašich dotazů-ano i v jizerkách jsou bezzásahové zóny(i když pro neprostupnost terénu,ne záměrně).Je zde velmi dobře vidět v jaké kondici je uměle vysazený les a v jaké přirozený výsev.Co se týče smrkových plantáží-jizerky schnou-tak jako Šumava-smrky totiž koření mělce a nadosáhnou na vodu.Již po několik let opadávají výsady.Stačí jeden suchý rok-možná ten příští.

Od: LOJR

LOJR — Tue, 08 Sep 2009 21:41:01 +0000

Všimněte si asfe,
že jsem položil několik naprosto jednoduchých otázek, na něž autor článku, který se z pro mne nepochopitelných důvodů ocitl ve Výběru, není schopen odpovědět. Ten poslední můj zdroj vzbuzuje další, ale odpovědi bych se zjevně nedočkal. Přitom já nejsem žádný Brezinův fanoušek, třeba s jeho názory na další zdymadla za Děčínem naprosto nesdílím a tohle byl jediný případ, kdy jsem u jeho článku zažil seriozní oponenturu v podobě natolik fakty vyfutrované analýzy, že zcela bezpochyby v soutěži argumentů odešel na hlavu poražen. Ještě by se to na psu asi dalo dohledat.

Od: asf

asf — Tue, 08 Sep 2009 17:05:18 +0000

To je mi typicky český problém
Máme tu dvě strany. Obě dvě jsou zaštítěny odborníky, politiky a nařknutími, že druhá strana chce jen těžit.Ha.To je paráda. A do toho uživatel LOJR s jedním článkem, který je přesné opozitum článku, který k tématu vychází v Respektu. Co na to trouba.. třeba jako já? Nejprve z té rovnice vyškrtnu politiky. Ty nakonec zbývají jako nedělitelný zbytek a tak je dobré se jim vyvarovat rovnou. Zůstanou mi tu odborníci a s nimi ona protichůdná nařčení. Zkusím se zamyslet, bolí to, ale vychází mi, že odborníci z Albertova asi moc velký zájem na profitní těžbě dřeva mít nemohou. Nebo že by přírodovědci oklikou založili těžební sróčko? Nebo že by to prostě byli takoví experimentároři? Hm, to těžko. Nu a pak tu máme ta protichůdná tvrzení, že se na bavorské straně řeže anebo taky vůbec ne. Podle dokumentů se řezalo, ale jindy a z jiných příčin. Když to tedy znovu propočtu, tak bych se přiklonil na stranu pánů Akademiků a kdyby to náhodou nevyšlo, tak to svedeme na aplikovaný výzkum a slepou větev

Od: LOJR

LOJR — Tue, 08 Sep 2009 16:11:47 +0000

Tak jsem zadoufal, že konečně někdo odpoví
na mé otázky. Místo toho jsem se dozvěděl, že daniel bydlí na samotě v Jizerkách. Mají tak taky jako na Šumavě národní park s bezzásahovými zonami, stejné klimatické a půdní podmínky, další národní park za humny a uschly tam snad lesy ze stejných důvodů, jako na Šumavě? Samozřejmě ne. Ale to nevadí, daniel nám poradí i tak…Co k tomu dodat? Snad jen odkaz k možnému propojení ředitele parku na těžařskou lobby. Vy to danieli ani nečtěte, autor určitě v Jizerkách na samotě nebydlí, takže stejně jako já ví kulový. [http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-je-kurov]

Od: daniel

daniel — Mon, 07 Sep 2009 10:32:40 +0000

Takže pokud to ještě někoho zajímá třeba LOJRA nebo Handšuha
Žiju na samotě v Jizerských horách.Jsem v každodenním kontaktu s okolním biotopem.Topím dřevem,chovám ovce a s lidmi se vídám pouze,když chci.Zažil jsem zdejší zhroucení jehličnatých lesů na přelomu 70-80tých let a vím jak vypadají plantáže smrků stříbrných z té doby,které osázeli do brázd a rýh po buldozerech a těžních traktorech.Mohu denodenně a v horizontu téměř třiceti let porovnávat kondici tohoto“profesionálního“lesa v kontrastu s ostrovy okolo hřebenů,kam se technika naštěstí nedostala a kde pod mrtvými sloupy kmenů bují,kypí a přetéká velmi bohatá změť,která se Vám nemusí líbit milý LOJRE,ale která je stabilní a životaschopná.Radím Vám-lépe a z blízka se dívejte.

Od: Handšuh

Handšuh — Sun, 06 Sep 2009 20:40:11 +0000

Novej Just.
K tomu příspěvku ani nechci nic dodat. Já se jenom musel hrozně smát těm obdivnejm příspěvkům. Stovky lesáků, politiků, starostů na Šumavě píše o kalamitě, ale studentík napíše jak je to vše v pořádku a sklízí aplaus, zrovna jako Jirka Just. Ten chlap už ale dlouho o Šumavě nic nenapsal, nebo se mýlím?