Reklama
 
Blog | Pavel Rotter

Les a svoboda

Bez svobody nelze žít! Svoboda jedince snad může být přirovnána ke kořenovému systému stromu. Kořenů je jistě mnoho, některé jsou pro existenci nepostradatelné, jiné „pouze" činí život plnohodnotnějším a bez některých by se nám možná ulevilo.


V ideální společnosti, z čistě homocentrického a
také dnešního pohledu, je svoboda jedince rozrostena do maximální možné míry,
ne však tak, aby dusila svobodu jedince druhého. Každá doba a kultura
zdůrazňují soubor jiných aspektů svobody. Někdy jsou životně důležité kořeny
danou kulturou či v novější historii režimem přeťaty, jedinec pak živoří.
Je pro slušného člověka možné takový režim podporovat? Svobodu obecně dnes
vnímáme v evropské civilizaci určitým způsobem, jehož rozbor mi nepřísluší provést, co je však důležité: podle tohoto soudobého mustru
soudíme časy minulé i ostatní země. Základní otázka však patrně zní: které
kořeny jsou nepostradatelné? Některé z aspektů svobody dnes v západní
civilizaci podceňujeme nebo je dokonce ani do souvislosti se svobodou nedáváme.
Jedná se hlavně o ty aspekty, jejichž uspokojení se nám zdá být až příliš
samozřejmé a lehce dosažitelné. K některým hodnotám se zkrátka chováme
s příliš malou pokorou a velkou lehkovážností.

Dovolím si položit další
otázku: co pro nás dnes znamená právo na svobodný pohyb lesem či loukou? Čech
v 1. polovině 19. století mohl s hrdostí době vlastní říct: voda
k pití, čistý vzduch a krásná krajina, to jsou hodnoty dostupné u nás
každému a zadarmo. Mohl to prohlásit třeba i K.H. Mácha, i když on by jistě
použil vzletnějšího jazyka, při svých toulkách po okolí Bezdězu, kde se
unesen majestátností lesů, kouzlem noci i nesčetnými vůněmi květů mohl nechat
inspirovat přírodou, tak jako mnoho lidí před ním i po něm. Pouto
člověk-krajina je zaplaťpánbůh stále velmi silné. Podle antropologů je
v nás vztah ke krajině hluboce zakořeň samotnou evolucí a pár stovek let
relativního odloučení člověka od přírody na tom nemohlo nic změnit. Vždyť  kdo z nás nikdy nebyl v lese na
hřibech? Kolik z nás provozuje turistku? Kdo by si rád nevyrazil do „přírody",
když cítíme, že nás civilizace až příliš svírá či škrtí? Výhled na louce,
objevování nových koutů v lese, to vše nám dodává radostný pocit
z prostoru, z existence samé, pocit jenž nám civilizace mnohdy spíše
bere než nabízí. Čistá voda a vzduch už dnes absolutně svobodně dostupné nejsou,
do lesa nám však vstup stále nikdo zakázat nemůže, až na určité výjimky,
kterých je v ČR dle mého názoru přiměřeně  a vesměs všechny podporují dobrou věc. Pro
mnoho z nás i pro svobodu obecně by jistě bylo velmi bolestivé, kdyby
někdo tento důležitý kořen přeřezal. Stát se to může.

Pro příklad na sousedním
Slovensku už nahnilý je. Tamní parlament navzdory odporu veřejnosti a vetu
prezidenta schválil v nedávné minulosti nový zákon o lesích1). Odhlédneme-li
od obecných frází o udržitelném hospodaření, změnil se pohled slovenské
legislativy na lesnictví v tom smyslu, že se fakticky více přiblížilo
konvenčnímu zemědělství. V případě lesa je to neoprávněný, plytký a
arogantní pohled, který má, již po třech letech od schválení nového lesního zákona,
negativní celospolečenské důsledky2). Nová legislativa umožňuje
zakázat vstup veřejnosti do státních i soukromých lesů v široké paletě
situací3). Slovenské státní lesy začínají být ovládány skupinami,
jenž mají  konexe do vysokých politických
sfér. Tyto skupiny se také podílejí na Ficovou vládou připravené privatizaci
slovenských lesů. Těžko hledat v jejich pojetí lesa neekonomická témata.
Privatizace probíhá za mnohdy podivných okolností, jež připomínají situaci u
nás v 1. polovině 90. let4). Nadměrná těžba, tu krytá
strašidlem kůrovcové kalamity, tam nezastřená vůbec, sužuje již nyní rozsáhlé
oblasti Vysokých Tater, Nízkých Tater, Slanských Vrchů, Levočských Vrchů,
Čergova a patrně i dalších pohoří5). V soukromém lese vyhlíží
situace pro budoucího návštěvníka ještě hůře. Vlády premiéra Mikuláše Dzurindy
připravily legislativní změny upravující práva soukromých majitelů lesů
způsobem, který nakládá s lesem jako s běžnou tržní komoditou
nepřihlížeje příliš k jeho mimoprodukčním funkcím. Nutno dodat, že
udržitelné hospodaření dlouhodobě zvyšuje tržní cenu lesa samotného, jeho
produkční schopnost, a je tedy v zájmu samotného majitele, je ale především
v zájmu celé společnosti, jelikož hydrologický, půdoochranný,
mikroklimatický význam lesa nelze přecenit. Pokud bychom se měli vrátit
k ústřednímu tématu svobody, pak bych rád k případu Slovenska řekl,
že nový zákon o lesích neupravuje problematiku vstupu osob do soukromého lesa,
jelikož však svou liberální formou změnil pohled na les jako takový, otevřel
vážnou debatu nad tématy typu: měl by zůstat průchod občanů soukromým lesem i
nadále samozřejmostí, neměl by být sběr hub zpoplatněn?6) Krátce
shrnuto: na Slovensku uzákoněná legislativa dovoluje výrazně omezit pohyb osob
ve státních i soukromých lesích, v soukromých lesích hrozí v brzké
době další omezení ze strany majitelů. Privatizace slovenských
lesů situaci jistě zhorší.

Reklama

V ČR vyhlíží situace prozatím o mnoho lépe. Nově
schválený národní lesnický program7), který principielně vymezuje
hospodaření ve všech lesích na území ČR, si mimo jiné klade za cíl:
„Zachovat právo vstupu do lesů a princip obecného užívání lesů na vlastní
nebezpečí uživatele při posílení vlastnických práv"8). Program je platný
do roku 2013. Na tomto dokumentu je sympatická ještě jedna věc, totiž, že během
jeho vzniku probíhala skutečná diskuze mezi zástupci MZe, MŽP, lesníky,
ekology, nevládními organizacemi, myslivci a lidmi z podnikatelské sféry. Vyloučení
rozprodávání státních lesů, v novém programu rovněž obsažené, lze také
pochválit. Text výše diskutovaný by měl být brán na zřetel také při tvorbě
nového zákona o lesích.

V tomto článku jsem nechtěl nikterak zpochybnit právo na
soukromé vlastnictví, které bezpochyby patří mezi jednu ze základních svobod.
Jen bych byl rád, kdyby i v dnešním relativním světě některé hodnoty
zůstaly absolutními. Právo na pocit svobody, který můžeme nabýt při toulkách
lesem mezi takové hodnoty bezesporu patří, pro to by na něj, dle mého
názoru,  neviditelná ruka trhu neměla
sahat. Myslím, že právo na tuto svobodu je pro mnoho z nás
nepostradatelným kořenem plnohodnotného života.

 


1) 
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005060018

http://www.wolf.sk/lesnyzakon.php

http://www.dravce.eu.sk/page/index.php?option=com_content&task=view&id=173&Itemid=259

2) http://jurajlukac.blog.sme.sk/c/157464/Povodne-Cergovske-requiem.html

3) http://www.wolf.sk/img/lesnyzakon/zakaz_vstupu.jpg

4) http://jurajsmatana.blog.sme.sk/c/113266/Preco-politici-potrebuju-lykozruta.html

5) http://www.wolf.sk/nicenie_slanske.php

http://mikes.blog.sme.sk/c/115309/Nezname-Levocske-vrchy-romantika-a-rabovanie.html

http://mapa.cergov.sk/galleryTheme.php?id=4

6) http://www.sme.sk/c/2880073/vlastnici-nechcu-pustat-hubarov-do-lesa.html

http://www.konzervativizmus.sk/article.php?1112

7) http://www.ekolist.cz/txt_tzpr_full.stm?x=2121057

8) http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77&typ=1&val=42330&ids=0