Jen pro upřesnění uveďme, že státní lesy v současné době zodpovídají za přibližně 49% celkové rozlohy lesů v ČR, což představuje asi 17% české krajiny.1) Skutečnou cenu tohoto „zeleného zlata“ lze jen těžko vyčíslit. Lesy totiž plní řadu celospolečenských funkcí, o jejichž významu se začíná opět více hovořit v posledních desetiletích (např. Vyskot 2001). Pokud by lesy nebyly z nějakého důvodu schopny tyto funkce plnit, došlo by k silně negativnímu ovlivnění života každého z nás: přívalové povodně by se staly běžnou záležitostí, vzduch by obsahoval mnohem více tuhých částic s navázanými škodlivinami typu PAHs i více volných škodlivin, museli by jsme si zvyknout i na mohutnější výkyvy teplot, zhoršenou kvalitu podzemních vod a zmenšení jejich zásoby, sušší vzduch, přišli bychom o hlavní zdroj cenné obnovitelné suroviny – dřeva atd. A pak nebýt lesů, kam by člověk chodil pro inspiraci nebo zkrátka jen tak načerpat síly? Dokážeme si takový život vůbec představit? Navíc, upustíme-li od příznačného homocentrismu, musíme mít na zřeteli, že celá záležitost by týkala i mnoha dalších druhů. Důležité je rovněž uvědomit si, že téměř na celém území České Republiky docházelo a stále dochází k poškozování lesů vlivem spadu kyselých srážek a rizikových prvků, (např. Hruška a Ciencala 2001) a rovněž tak i vlivem na mnoha místech nevhodného hospodaření (např. Klimo, Kulhavý 1999) a přemnožených stavů zvěře (např. ÚHUL 2007).
Jak by měl tedy stát nakládat s majetkem takto drahocenným a přesto vinou člověka současně tak zranitelným? Nu, jedním z prvních kroků by mohlo být například respektování nového, nedávno přijatého, Národního lesnického programu (viz citace, odborná část), který počítá s větším důrazem na stanovištně původní dřeviny a podporou přirozené obnovy lesů. Podoba Národního lesnického programu představuje výsledek jednání mezi lesníky, akademiky, firmami a ekologickými organizacemi. Nový Lesnický program znamená nepochybně krok vpřed také proto, že klade důraz na zapojení malých místních firem do hospodaření státních lesů, čímž podporuje vznik nebo udržení pracovních míst (opatření 12.1., 13.1. a 13.2.), program rovněž respektuje historicky zakotvenou strukturu českého lesnictví, kladoucí důraz na zodpovědnost konkrétního lesního hospodáře, který odpovídá za svůj „revír“ a v níž se v ideálním případě kvalitní hospodářský les rodí trpělivou součinností několika generací lesníků.
Zdálo by se tedy, že státní lesy směřují správnou cestou, ovšem s nástupem ministra zemědělství Šebesty (nominovaný za ČSSD) a nového ředitele státních lesů Sýkory (bývalého generálního ředitele Benziny) bude tento příznivý trend možná zvrácen. Média již několik týdnů informují o novém tendru státních lesů v hodnotě 16 mld., za nímž stojí dva výše zmínění páni a na základě kterého má dojít k tomu, že prodej dřeva a lesnické práce (např. kácení, transport dřeva, výsadba stromků, budování oplocenek atd.) přejdou do rukou soukromých firem na dobu až 10 let.1) V rámci pravidel zadávání těchto nových tendrů došlo k zvětšení takzvané smluvní územní jednotky, tedy plochy lesa, pro kterou bude tendr s danou firmou uzavřen.2) Realizace tohoto nesmyslného kroku v praxi znamená vyřazení malých a středně velkých firem za hry. Tyto subjekty by fakticky nemohly uzavírat hospodářské smlouvy se státním podnikem Lesy České republiky, protože pro takto definovanou velikost územní smluvní jednotky nedisponují dostatkem lidí ani techniky.2) Takto nastavené podmínky de facto znamenají ohrožení malých a středně velkých firem podnikajících v tomto sektoru. Navíc zkušenost ukazuje, že prodej dříví tak, jak je s ním počítáno v nových tendrech, tedy tak zvaně „nastojato“ je pro LČR ekonomicky velmi nevýhodný a v časovém horizontu platnosti tendrů může státní podnik a tedy i daňové poplatníky připravit o miliardy korun.1,3) Koneckonců Ministerstvo zemědělství si před dvěma lety najalo auditorskou firmu E. T. Kearney, aby navrhla, jaký model hospodaření v lesích bude pro stát ekonomicky výhodný.1,3) Posudek mimo jiné doporučil „rozdělení zakázek na menší oblasti s cílem přiblížit velikost zakázky menším firmám“1) a rovněž „prodávat maximum dříví ve vlastní režii přímo konečným odběratelům“ (str. 25). Tak to doporučuje. Připravované tendry dělají ovšem přesný opak.3) Už na tomto místě vyvstává otázka, proč státní lesy a ministerstvo zemědělství nejednají v souladu s postupem, který je pro podnik nejvýhodnější? Proč nerespektují posudek nezávislé firmy, který si nechali sami vypracovat? Ovšem jsou zde i další problémy, například legislativní. Platný lesní zákon jasně říká: „Nájem a podnájem státního lesa za účelem hospodaření v lese je zakázán“ (§ 5, odstavec 1). Ovšem nejsou tendry, které svěří hospodaření v lesích a prodej dříví velkým firmám na tak dlouhou dobu právě jasným porušením tohoto zákona?
A pak jsou zde otázky ekologické. Jak bylo uvedeno v úvodu, velké plochy našich lesů jsou poškozené a budou vyžadovat velmi trpělivou péči. Ovšem lze skutečně věřit tomu, že velké soukromé firmy disponují touto trpělivostí a odpovědností, že budou schopny myslet v horizontu desítek let dopředu? Na základě zkušeností, které s některými firmami máme z předchozích let, kdy si LČR u firem rovněž najímaly některé práce a prodávaly jim dřevo „nastojato“ musíme konstatovat, že nikoliv. Například NKÚ už v roce 2004 upozornil, že některé firmy nedodržovaly dohodnuté objemy těžby a kácely více, než měly ve smlouvě, a to až o 40 %!3) Uvědomme si přitom prosím, že dosavadní tendry zdaleka neposkytovaly firmám tolik pravomocí a na tak dlouhou dobu. Navíc v současném lesním zákoně nejsou zakotveny dostatečně silné legislativní nástroje, které by zabraňovaly těmto (holosečným) způsobům hospodaření. Naopak zákon umožňuje i hektarové (a někde dokonce dvouhektarové) holosečné kácení.1) Zasadíme-li tato fakta do širšího ekologického kontextu Střední Evropy, musíme konstatovat, že při současné míře narušení lesních půd (acidita, nízký poměr Ca+Mg+K/Al, přítomnost rizikových prvků) může rozšíření holosečného způsobu hospodaření spolu se zakládáním dalších generací smrkových monokultur představovat poslední hřebíček do rakve pro velkou část našich lesů. Prosím toto konstatování neberte jako nadsázku, vychází například z díla jednoho z největších odborníků na ekologii lesa profesora B. Ulricha z prestižní Německé univerzity v Göttingen, který již v 80 letech varoval, že velké plochy středoevropských lesů se nacházejí na pokraji katastrofy (přesněji řečeno před bifurkačním bodem) (např. Ulrich 1991), což se v ČR už potvrdilo na příkladu Krušných Hor. Názory prof. Ulricha se ukazují být platnými i po poklesu imisní zátěže v ČR během 90. let, jelikož i přes příznivý trend vývoje imisí lesy i nadále chřadnou.
Shrnuto podrženo nové tendry představují pro ČR velké riziko z hlediska ekologického, ekonomického i společenského. Jejich uzavření by navíc bezesporu znamenalo další pošlapání demokratických principů v ČR. Proti tendrům se postavila kromě ekologických organizací a zástupců malých firem rovněž řada odborníků, například Prof. RNDr. František Sehnal, CSc., Prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc., Doc. Ing. Miroslav Svoboda Ph.D., Prof. em. Ing. Josef Fanta CSc., a Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., kteří vyzvali ministra Šebestu v otevřeném dopise k okamžitému zastavení tendrů.4) Když pro okamžité zastavení tendrů hlasovala vzácně téměř jednohlasně i poslanecká sněmovna na své schůzi 16.4.20105), mnozí doufali, že celá záležitost je tím alespoň na čas ukončena v souladu se zdravým rozumem. Ovšem ministr Šebesta a ředitel Sýkora (bývalý generální ředitel Benziny) se zdají být proti demokratickým principům naprosto imunní. Šebesta odmítá tendry zastavit, s tím, že je na ministerstvu prověřila nezávislá komise. Poněkud tragikomicky působí fakt, že tuto „nezávislou“ skupinu tvořilo následujícíh 8 lidí: 4 zástupci dřevařských firem (které z navrženého modelu profitují na úkor státu – takže mají zájem jej prosazovat), 2 anonymní zástupci Lesů ČR (jména nebyla zveřejněna) a pouze 2 nestranní členové.1)
Vážení přátelé, není toto i na poměry České republiky trochu moc? Není v sázce příliš mnoho než, aby tendry prošly? Na co bychom potom měli všechny odborníky a posudky od nezávislých firem, na co bychom měli PS (ve sněmovně proti tendrům dlouhodobě a pečlivě vystupovala pouze SZ a KDU-ČSL, u ostatních stran bychom našli mnohdy spíše protichůdné kroky), platnou legislativu a kontrolní orgány, kdyby tento tunel vůlí jednoho ředitele, ministra a profitujících subjektů prošel? Pravděpodobně jednou z posledních možností, jak situaci zvrátit bude demonstrace pořádaná Hnutím Duha v pondělí 10.5. od 11 hodin před budovou ministerstva zemědělství v Praze.
(info na http://www.hnutiduha.cz/index.php?cat=kalendar&id_prace=&id=143 a http://www.facebook.com/pages/Proti-tunelovani-nasich-lesu/299124538476?)
Já jako občan prohlašuji, že se určitě zúčastním.
Pavel Rotter.
Literatura:
citace z odborných článků a materiálů:
Hruška, J. & Cienciala, E. (eds.) (2001) Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd. Ministerstvo životního prostředí, Praha.
Klimo, E. & Kulhavý, J. (1999) Smrkové monokultury ve Střední Evropě. Lesnická práce, 78, čísl. 10.
(dostupné zde: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1747/161/)
Ulrich, B. (1991) Folgerungen aus 10 Jahren Waldökosystem und Waldschadensforschung. Forst und Holz, 46, 575-588.
Vyskot, I. (2001) Celospolečenské funkce lesů a objektivizace jejich hodnocení. Lesnická práce, 80, čísl. 1.
(dostupné zde: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1360/84/)
Národní lesnický program je dostupný zde: http://www.svol.cz/z-nasi-cinnosti/narodni-lesnicky-program/
Šetření ÚHUL ohledně vlivu přemnožené zvěře na stav lesa v Krušných Horách je dostupné zde:
http://www.hnutiduha.cz/pics/zver_krusne_hory.pdf
citace z médií:
1. http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?x=2228006
2. http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/691328
3. http://www.zeleni.cz/media/aktuality/ondrej-liska-k-tendrum-a-hospodareni-statniho-podniku-lesy-cr/
4. http://www.hnutiduha.cz/pics/lesy/lesy_cr_dopis_sebesta.pdf
5. http://www.denikreferendum.cz/clanek/2974-poslanci-vzkazali-vlade-at-zrusi-lesni-supertunel